středa 20. listopadu 2013

Skotsko II.

Když vás něco chytne za srdíčko vracíte se znovu a rádi. Tentokrát jsme se rozhodli jet ještě více na sever navštívit Inverness, zamávat z autobusu Loch Ness a nechat se podél něj unášet směrem k ostrovu Isle of Skye a tady zapomenout úplně na všechno.

JAK TAM

Letos jsme byli věrni Ryanairu a asi to tak zůstane i na dále. Letenky Wroclav - Glasgow stály v přepočtu asi 800 Kč se zavazadlem se ale vyšplhaly k hranici dvou tisíc, což jsme nemohli jako low budget cestovatelé dopustit a tak jsme se rozhodli, že pouze jeden z nás si vezme krosnu. Do Wroclavi jsme jeli autem a tentokrát ho nechali na parkovišti Maro za 14 dní chtěli zhruba 400 Kč což mi přijde fér, navíc vás na letiště i z letiště zdarma odvezou. Cesta byla bez problémů, až na to, že jsem v Polsku zjistila, že moje supernepromokavá funkční bunda není v autě, ale doma na věšáku. Tak to pěkně začalo. Z letiště u Glasgow - Prestwick - pozor v Glasgow je ještě jedno letiště jsme se bez problémů dostali číslem x77 na Buchanan bus station odkud jsme pokračovali do Inverness. Tam jsme přijeli o půl jedné v noci a bus do Portree nám jel až v devět ráno. Naštěstí jsem si předem našla dva kempy přímo v Inverness, napsala jim a oni nás tam nechali přespat, což bylo super, protože byla zima a začalo pršet. Po tesco snídani jsme se vydali na bus do Portree (hlavní město Isle of Skye)

CO TAM

Isle není úplně extra velký ostrov, ale disponuje nádhernou přírodou. Ať se rozejdete kamkoliv je tam krásně. Všude se pasou ovce a vládne klid a mír. Nám se nejvíce líbil asi skalní uskupení The storr, jemuž vévodí Old Man of Storr. Kopec k tomu je pekelnej, ale když  ho zvládnou vyběhnout i ovce zatoulané ve skalách zvládneme to taky. Dále stojí prý za shlédnutí i Kilt rock, tam jsme se bohužel nedostali. Hezký je i Dunvegan castle, ale vstupný je vyšší než stoupání na The Storr. Ostrov propojuje jedna silnice, takže se vyplatí stopovat nestalo se, že by nás nikdo nevzal. Co se týče měst za delší návštěvu stojí hlavně Portree je to takové příjemné turistické přístavní město. Co se Edinburghu a Glasgow týče jsou to města se vším všudy, takže si každý přijde na své.

JÍST A SPÁT TAM

Ve panice jsme si nakoupili spoustu jídla už Tescu v Glasgow - především plechovky špaget, ovesný kaše atd. A cokoliv co se jen ohřeje na "vařáčku". Naše obavy byly však zbytečný i v okolí Dunveganu, kde byly všehovšudy 4 domky byl krám, pekárna, pošta a všechno potřebné. V Inverness, Glasgow i Edinburghu samozřejmě nebyl s jídlem žádný problém. Co se týče stravování v restauraci, tak to cenově není úplně nejdostupnější. Po 12 dnech ovesných kaší a špaget z plechovek, jsme podlehli a v Edinburghu jsme se stavili v čínské restauraci - obrovská porce za zhruba 6 liber. Výhodnější je vzít si jídlo take away je zpravidlo o 2 až 3 libry levnější a to už se počítá. V Inverness a na Isle of Skye jsme přespávali v kempech. Noci už nebyly sice nejteplejší, takže jsme chodili spát v tak v šest, když bylo ještě trochu teplo a vstávali tak kolem čtvrté ráno. Kempy se nachází poblíž každého většího městečka - my využili ten u Dunveganu a blízko Portree. Cena je všude srovnatelná 7 liber na noc. Velmi užitečnou nám byla tato stránka : http://www.walkhighlands.co.uk/skye/  V Edinburghu jsme strávili dvě noci v ubytovně The Hostel, rezervaci jsme si vyřizovali dopředu přes net. V 17-ti lůžkovém pokoji vyšla noc na 250 Kč. Z Edinburghu jsme jeli megabusem (po UK cestovat jedině tím, kupovat v předstihu = ušetřit a to dost) do Glasgow a odtud zase X 77 na letiště (cesta je celkem drahá kolem 6 liber)

 Noc v Inverness

 Skye bridge

 Dunvegan

 Claigan

 Dunvegan

 Portree
 Výhled z campu u Portree
 Old Man of Storr


Edinburgh Culton hill

pondělí 18. listopadu 2013

Skotsko I.

Naše první setkání se Skotskem proběhlo před třemi lety. Pracovali jsme na farmě v Blairgowrie a za dva měsíce pobytu jsme měli možnost prozkoumat velkou část krajiny kolem.

JAK TAM

S jet2.com jsme doletěli z Prahy do New Castlu, kde jsme strávili noc na letišti - bezproblémů nás tam nechali přespat. Brzy ráno jsme se vydali taxíkem do města na autobus (cena nebyla nijak závratná - jelo nás 7) Z New Castlu jsme se dostali s dvěma přestupy (Edinburgh a Perth) do Blairu. Nejlepší je po celé Anglii využívat megabus.co.uk a taky nakupovat lístky s předstihem. Na zpáteční cestu jsme si vymysleli o něco komplikovanější cestu, která trvala tři dny.Na večer jsme z farmy odjeli do Dundee tam jsme sedli na vlak a kolem půlnoci dorazili do Edinburghu. Vzhledem k tomu, že zrovna končil Fringe, nebylo nic těžkého přečkat do 5-ti do rána na ulici. Za 8 euro jsme se dostali z Edinburghu do Leedsu, kde jsme strávili další den. Brzo ráno nám to letělo do Amsterodamu (s jet2 asi za 10 liber)kde jsme strávili další den a večer nasedli na bus směr Praha. Vyčerpávající, ale super poznávací výlet.

CO TAM

Asi úplně všechno, fakt. Hlavně chodit a vidět. My jsme se snažili využít každou volnou chvilku, kdy jsme nemuseli pracovat. Vyplatí se stopovat. Jenom jednou za ty dva měsíce se nám stalo, že by nás nikdo nevzal. Okolí Blairgowrie je nádherné. Za podívání stojí určitě Dunkled, Dundee, Arbroath, Stirling, St. Andrews. Co naopak můžete vynechat je Perth. Pokud se rozhodnete projet víc měst vyplatí se koupit si lístek na autobus jednodenní, který platí po celém okresu. Stojí okolo 7 liber. Za vyzvání stojí i výlety do přírody. V podstatě kamkoliv. Přelézt ovčí ohradu a vydat se po nekonečných vřesových pláních.

JÍST  A SPÁT TAM

Hostely, stany, karavany, pod širákem..Mít vlastní vařák a nakupovat plechovky v Tescu!

Okolí Blairgowrie


 Katedrála Dunkeld


 Stirling castle

 Glasgow

 kolem Blairgowrie



 St. Andrews


 Arbroath

 Arbroath

Na cestě domů

čtvrtek 19. září 2013

Slovinsko

JAK TAM

My jsme zvolili cestu autem. Přes Rakousko - vyhejbačky dálnicím jsme se po jednom dni a dvou nocích (spaní na Vranově a pak v Rakousku) jsme se objevili ve Slovinsku nedaleko města Jesenice a zamířili jsme směr Triglavský národní park. Auto jsme nechali přímo u parku (aljažev dom) - je tam placené parkoviště ale nic extra drahého (kolem 3 euro). Pakem vede spousta turistických cest. My jsme se rozhodli vylézt na sedlo Ljukna. Cesta měla být dlouhá asi 3 km, ale když jsme  po 4 hodinách stále mířili nikam, tak jsem se otočili a šli údolím zpět. Ve Slovinsku jsem se chtěli vyhnout zpoplatněným dálnicím, ale po bloudění u Kranje jsme se rozhodli, že si známku koupíme, protože bychom při hledání projeli víc než známka stála (a že je celkem drahá - 7 dní kolem 10 euro)

CO TAM

 Druhý den jsme zamířili do města Bled jehož hlavním turistickým centrem je jezero s ostrovem a kostelem. Je možnost zapůjčení loďky a prohlídky ostrovního kostela cca 10-15 euro. Další den jsem jeli k dalšímu jezeru k městu Bohinj. Průzračně čisté a obrovské jezero. Odtud jsme se vydali k vodopádu (slap) Savica. K našemu překvapení se zde vybíralo parkovné - tuším, že něco kolem 5-ti euro a po výstupu z auta další brána - pokud chcete vstoupit na cestu vedoucí k vodopádu tak další eura. No. Tak jsme tedy zaplatili - po asi 30 minutách byli u vodopádu, koukli a šli. Ráno jsme jeli do Ljubljaně - bohužel bylo kolem 40 stupňů což městské turistice moc nesvědčilo. V centru města v infocentru dostanete zdarma (oh!) infomapu, takže je pak na vás jestli navštívíte hrad nebo cokoliv jiného. Další tři dny jsme strávili u moře. Koper, Piran, Izola. Nejlépe bylo asi v Koperu - ceny přijatelné, parkování zdarma stejně tak i pláž a krásné historické centrum města. Na cestě zpět nás provázela řeka Soči, kde se odehrálo spoustu bitev během první světové války. Celý krajina byla protkána vzpomínkami na tuto událost. V Kobaridu je nadhérný pomník padlým italským vojákům a taky muzeum věnované bitvám na Soči. Další zastávka byla v Tolminu. V ledové Soče jsme se vykoupali a kousek od Tolminu jsem si udělali tůru do Danteho jeskyně a na kopec (což už si přesně nevybavuji). Po Tolminu byl naší další zastávkou Bovec - centrum sportů rafty, lezení atd. Ve městě je infocentrum a krámy specializované na všechny outdoorové aktivity. cestou z Bovce jsme se stavili v Itálii, kde jsme se vyfotili u jezera poblíž měste Predel a pokračovali směr Rakousko, tam jsme našli nocleh u Traun See. Poslední noc jsme pak strávili v Českém Krumlově následnou cestou domů se kruh uzavřel.

JÍST A SPÁT TAM

Jak jsem se již zmiňovala spali jsme v autě -což je ta nejlevnější cesta. Auto jsme v Rakousku zaparkovali poblíž jezer na odlehlejších parkovištích. Ve Slovinku byla situace poněkud složitější. Většina parkovišť u atraktivních lokalit byla placená a na těch ostatních byl zákaz parkování přes noc. Nicméně místo k přespání jsme vždy našli - u jezera Bled jsme parkovali zadarmo u železnice se soumrakem na mě, ale padl strach(byla tam jen rozpadlá maringotka, tunel a silnice nikam) a tak jsme přeparkovali na parkoviště poblíž jezera u hotelu, kde se v noci parkovné neplatilo - ale za to nás vyrušil celkem ostrý spor několika Slovinců. V Bohinji bylo parkoviště na velké louce - vzdálené asi 500 metrů od centra. U moře už nebyl s přespání problém - tedy v Koperu. V Piranu a Izole se zaparkovat skoro nedalo. Po několika nocích strávených v autě ve 40-ti stupních jsme se chtěli ubytovat v kempu - ceny byla však poměrně nadsazené - nakonec jsme to už nevydrželi a obětovali kolem 22 euro (pro dva a auto) za noc v kempu v Bovci. Ceny za jídlo nejsou o moc přijatelnější, což mě tedy nemile překvapilo. I v Rakousku bylo levněji. Jedna pizza kolem 10 euro. Drahé byli i vstupy na přírodní i kulturní památky. Vyplatilo se nakupovat v supermarketch a na tržnících. I když za 3 kousky čevapčiči před jakýmsi supermarketem si účtovali 6 euro..

 nocleh v Rakousku Worthersee

 Aljažev dom

 Bled

 Slap Savica

 Bohinj

 Ljubljana

 Ljubljana Metelkova ulica
 Koper

 Kobarid

 Bovec

 Predel

Traun See

neděle 25. srpna 2013

Francie

Grenoble, Rhone- Alpes, 10.-15. 4. 2013

JAK TAM

Přímo do Grenoblu jezdí autobusová společnost Eurolines. Já jsem sehnala promo jízdenku zpáteční 2000 Kč. Jinak se dá všemi možnými způsoby dostat do Lyonu (letadlo, bus) a od tud jezdí autobus do Grenoblu. Vyjde to ale dráž. Nejvýhodnější je vychytat nějakou promoakci - asi jako u všeho. Cesta busem trvá kolem 18-ti hodin s přestávkou v Lyonu. cesta tam byla bez problémů - málo lidí, ale cesta zpět byla nekonečná. Narvanej autobus a spousta uječenejch mimin. Navíc asi dvouhodinový zpoždění. Bus jezdí z Prahy- Florence a v čechách staví ještě v Plzni.

CO TAM

Grenoble je zimní lyžařské středisko, ale velké vyžití se najde i mimo sezónu. Město má krásné historické centrum a je celé obklopené horami. Při čekání na kamarádku za kterou jsem tam přijela jsem navštívila místní muzeum (vstup tuším kolem 8 euro), velmi rozsáhlá expozice výtvarného umění mi však po probdělé noci byla úplně lhostejná. Další den jsme objevovaly město a místní univerzitu a zúčastnily jsme se kolejní párty. Další dny byly ve znamení vysokohorské turistiky. Celodenní výlet na Mont Saint Eynard a výstup na Bastille spojený s návštěvou archeologického muzea (vstup je zdarma). I přes to že byl duben se stále v místních středicích dalo lyžovat na vrcholkách hor ležel sníh.

JÍST A SPÁT TAM

Spaní jsem měla zařízené u kamarádky na kolejích. Což bylo mnohokrát nejisté, protože jsme čekali na to jaký bude mít vratnou náladu a jestli nás na koleje vůbec pustí. Ze zkušenosti ostatních, ale není problém sehnat v Grenoblu spaní za pomocí služeb couchsurfingu. Jídlo je ve Francii samozřejmě dražší, ale ne nějak výrazně. Nejvíce se osvědčilo nakupovat v marketu Casino. Jídlo bylo úžasně čerstvé a největší výběr co jsem kde viděla. Přes čerstvou zeleninu, sýry, mořské plody až po víno (které bylo lepší a cenově(nikoli chutově) srovnatelné s naším templářským). Nám se nejvíce osvědčilo bílé Bordeaux - za cca 3 eura. Co by to bylo za výlet do Francie bez posezení na kávě (baret a pruhované tričko chyběly) kavárny jsou na každém rohu - ceny začínají na 3 euro.
Grenoble
 Pohled z okna kolejí

Výhled z Bastille

 Lanovka

 večeře
 Mont Saint Eynard

Na vrcholu

čtvrtek 22. srpna 2013

Norsko

oblast: Østfold , 19.-21. srpna 2013

JAK TAM

Letěli jsme se společností Ryanair, která lítá nejblíže z Wroclawi. Na letiště jsem jeli autem, ale dá se bez problému dojet i autobusem. Pokud jedete autem vyplatí se zarezervovat si parking online. My jsme využili parking letiště Strachowice. Rezervaci jsme prováděli přes http://www.parkvia.cz/cs-CZ a parkování nás vyšlo na směšných 9zl na tři dny. Na letiště a z letiště jsou připraveni vás bezplatně odvézt dodávkou. My jsme však šli hrdinky pěšky. Na letišti v Polsku proběhlo všechno bez problémů. Cestou zpátky však nepříjemná norka despoticky kontrolovala rozměry a váhu příručních zavazadel. Pokuty se rozdávat nebála. Zpáteční letenka nás stála v akci 400 Kč. Letěli jsme do Oslo Rygge.

CO TAM

Původně jsme měli v plánu navštívit Oslo, ale po cenovém prozření, jsme se rozhodli prochodit norskou přírodu. Pomocí google map jsem si utvořila jakousi představu našeho okruhu. První den jsme měli za úkol najít Kurefjorden a pak dále pokračovat podél moře do Moss a odtud zpátky pěšky do Rygge. Cesta se však poněkud zkomplikovala - podél moře se jít nakonec nedalo a díky slepému důvěřování kytce se šipkou na dřevěných cedulích podél cest jsme si tak 15 km zašli. Doporučuji vytisknout si velmi podrobnou google mapu (i se všemi uličkami). Cesta byla ale příjemná střídalo se moře s lesem a nekonečným lánem pole. Z motanice nás vyvedla až cyklostezka, která byla až do Moss velmi dobře značená. Pokud na křižovatkách cedule chybí znamená to jděte pořád rovně.

SPÁT A JÍST TAM

Bylo to naše historicky první spaní pod širákem. Skandinávské země jsou na to vcelku přátelské. Ulehli jsme kousek od Kurefjordenu (zátoka). Chtěli jsme najít místo u vody, ale zároveň nespat přímo u ní - kvůli zimě. Přesně takové ideální místo se nám se západem slunce naskytlo. Nedaleko malé pláže byl i park, kde jsme přenocovali. Na noc jsme se pořádně vybavili - termo prádlo, čepice, což se vyplatilo. K ránu začala padat rosa, takže pytle na stěhování v které jsme měli přes spacák se vyplatili. Druhou noc jsme už strávili na letišti (letěli jsme brzo ráno) nebyl zde problém rozbalit spacák a ustlat si v hale. S prvním ranním letem všechny spáče personál zdvořile požádal aby vstali. Jídlo je v Norsku (ostatně jako všechno) drahé. Voda nejlevnější 10 NOK ( 30 Kč) chleba taky kolem 10 NOK - malý a ne moc dobrý. Vyplatí se však koupit si ryby nebo oblečení - ceny jsou srovnatelné s námi. Jídlo v levné čínské restauraci kolem 100 NOK (300 Kč). Drahá je taky veřejné doprava, vlaky a autobusy.

Pokud chcete výlet pojmout nízkonákladově - tak doporučuji spaní pod širákem ( i kempy jsou příšerně drahé) chodit pěšky a nakoupit si na cestu kupu tatranek.

 Kurefjorden

 Místo pro nocleh

 Larkollen (podle mapy jsme žili v domění, že se jedná o větší město, ale zřejmě tomu tak není)
 Původně jsme mysleli, že tyhle cedule značí něco jako turistickou cestu, ale značí jen to, že tudy vede cesta k vodě.
 Fuglevik - přístav

 Odpočinek v Moss - celkem průmyslové město s velkým přístavem spojené s poloostrovem Jeloya
 Západ slunce
 Pokud pojedete vlakem z Moss do Rygge - máte nárok na bezplatnou přepravu z nádraží na letiště
Noclehárna v Lufthavn Rygge